Já chápu, že se sem většinou dostanete přes seznam a tak podobně,ale vážně by mě potěšilo kdybyste vy, co mi tak vesele spamujete u několik let starýho článku u Starstable Online projevili trochu snahy a podívali se jestli tu náhodou není další, informovanější článek. (přímo tady)
Díky všem, Arabin, autorka blogu

Momentální výběr povídek:

Dokončené:

Projekt X - Velcí šéfové

8. května 2012 v 15:25 | Arabian |  Projekt X
tentokrát je to krátký, ale ta naše zvěř se taky někdy musí setkat, tak proč tomu trochu nepomoci, že?


,,Morte, nech toho, strašně to svědí!" vyjekla Maya a se smíchem netrpělivého kocoura odstrčila. ,,Kočky jsou vážně zvláštní stvoření." zopakovala slova té zvláštní ženy... Mutantky. Nebo tak to aspoň říkali. Že tam byla mutantka, že ochránila nemocnici před totálním zničením. Proč ale byla za ní? Curse není žádná mutace.
Chabě se pousmála. Curse, její malé prokletí. Nebo možná požehnání. Nemohla se stát Havranem jako zbytek její rodiny, ale byla lovkyní sněžné leopardice, tak jako zapomenutý kmen její matky. Bylo to zvláštní, jako by najednou její vlastní vědomí splynullo s nějakou zcela cizí osobou. A přesto jí přítomnost Curse nebyla vůbec proti srsti. Ano, během jejího honu za Arainým amuletem někdy svou krutostí děsila sama sebe, ale takoví jejich lovci byli. A pokud chce získat Mrazivé kousnutí, musí se v mnohém ještě zlepšit.
,,Připravená, mládě?" zašeptal podmanivý hlas v dívčině hlavě.
,,Teď? Ale teta mě sem chodí pravidelně kontrolovat. Když uvidí, že jsem zmizela, zešílí strachy."
Arae nechápavě zavrtěla hlavou. S touhle bude mít ještě spoustu práce. ,,Tvá lidská část tu zůstane, když ta žena přijde, bude si myslet, že jenom tvrdě spíš."
,,Co mám tedy udělat?" probudila se lovkyně k životu.
,,Je tu jedna maličkost... Ale, to má čas. Zdá se, že mimozemské technologie přitahují nejen vědce, ale také prastaré bytosti, které na téhle planetě vůbec nemají co dělat. Jinými slovy, máme tu démona a draka a já chci vědět, proč tu jsou."


Začínám s těmi opeřenci soucítit, i mě už ta šílená kočičí bohyně štve. Jak mám sakra najít stopu něčeho, co jsem v životě neviděla? Nejsem pes, abych šla po pachu. Ale paní si chce pokecat s cizinci a správný otrok má poslouchat na slovo. Úžasný.
,,Taaakže, drak? Velká rohatá okřídlená potvora chrlící oheň? Mau, ta se snadno přehlídne." pokusím se z Arae vymámit více informací. Připadá mi nějak nabručená, což je nadmíru podezřelé. To jí tak štve pouhá přítomnost dvou jiných mýtických potvor? Vždyť jí samotnou Havrani nazývají bohyní smrti, tak co je sakra ta hroznýho na drakovi a démonovi? Posednout ji už znova nic nemůže a nějaká ještěrka ji ze spánku taky určitě nevytrhne.
Spí to vůbec?
,,Myslím, že se skrývá v podobě člověka. Něco jako vaši lovci."
Ano, to pomohlo. Takže hledám člověka, nejspíš naprosto identickýho s nejmíň tisícem dalších lidí. ,,Zvláštní znaky?" vzdychnu otráveně a přeskočím na střechu vedlejšího domu. Ne že by mi to k něčemu bylo, ale mám potřebu dělat aspoň něco.
,,Myslím, že jsem ji zahlédla v muzeu. Bílé vlasy, černé linky na tváři, démon v hlavě a měla ten divný meč, jak se tomu říká? Kata... Katana."
No vida, to už je lepší. Takže podezřelá bělovláska s černými znaky na tváři. Jestli je chytrá, někde se zašije, vyřídí si co potřebuje a zmizí. Doufejme, že je to ten nejpitomější drak, jakého Země kdy potkala, vážně nemám náladu propátrávat každej černej kout.
Nad našmi hlavami zazní hlasité orlí zapískání. Orli? Mau? Tady v okolí nikdy žádní nebyli. Kašlu na protestující pohyni, přeskočím na další střechu a zvědavě dravce sleduji.
Orel mě cílevědomě vede k útesům, přestává se mi to líbit. Zajímalo by mě, jestli nepatří nějakému Havranovi. Ale ti by logicky mělo používat HAVRANY, ne úplně jiný vypelichaný svačinky. Možná zastírací manévr... Ale mau, aspoň bude legrace.
A kočičí intiuce jako vždy nezklamala. Aspoň doufám. Přece se tu netoulá víc bělovlasých dívek s černými linkami na tváři a špičatýma ušima, že ne? Bohyně se tváří dost zvláštně, zajímalo by mě, na co teď zrovna myslí. Neměla by radostí skákat dva metry nad zem, nebo tak něco? Božstvo jedno nevděčný, jeden aby se na to... mau.
,,Půjdeš první." procedilo její veličenstvo skrz ostré bílé zoubky, důstojně se napřímilo a myslím, že ty bílé runy na její srsti teď září ještě o trochu víc. Jako by to šlo.
,,Mě si nevšímejte, já jsem tu jen jako lidskej... kočičí štít." zamumlám s úšklebkem. Neslyšeli by mě, ani kdybych mluvila nahlas, jsme ještě moc daleko. A se místo dalších blbostí zachovám jako správnej živoucí štít, popadnu luk, přikrčím se a vycením zuby. Kde asi mají draci slabá místa?


Torsk si zmoženě prohrábl šedivý plnouvous a s hlasitým zaúpěním si protáhl ztuhlá záda. Osm hodin s bandou neschopných ptáčat a teď se ještě musí plazit před nějakou mutantkou. Protože ona má potencionál odolat Arae a přetáhnout lovkyni na jejich stranu. Ale vzhledem k tomu, že ani její diamantová kůže neodolá tomu zvláštnímu kovu, kteří si navíc lovci nechávali upravovat svými šamany, nedával jí moc šancí. Stejný argument předvedl i před Radou, ale jako by na něj někdy dali. Lovkyně určitě půjde po té šamanské zbrani, dodal tehdy ještě, ale oni prostě nemohli uvolnit pár svých učenců a nechat je tu věc vystopovat. Ne, museli ho znovu poslat do Anglie aby tam zase blekotal nesmysly o záchraně světa a podobných nesmyslech. S medvědím zabručením zarazil svou oblíbenou hůl do země a otevřel portál přímo k ní. Kdo říká, že tohle umí jen ti učenci?
Spala schoulená ve velkém a očividně i pohodlén křesle s otevřenou knihou na klíně. ,,Vstvát, škvrně." vzpomněl si na svá první slova a poklepal Annice na rameno. ,,Šílená kočka už čeká."

Glare - Kapitola 4.♦ G - Kapitola 4.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | E-mail | Web | 8. května 2012 v 15:44 | Reagovat

UÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ
je to úžasný....bombový....nářez....
ale já tě asi zabim...teda, já ne, Glare jo :-D
*Mluví to někdo o mé maličkosti??*

2 Ania Ania | E-mail | Web | 8. května 2012 v 18:31 | Reagovat

Jáj, bude bitká! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.