Já chápu, že se sem většinou dostanete přes seznam a tak podobně,ale vážně by mě potěšilo kdybyste vy, co mi tak vesele spamujete u několik let starýho článku u Starstable Online projevili trochu snahy a podívali se jestli tu náhodou není další, informovanější článek. (přímo tady)
Díky všem, Arabin, autorka blogu

Momentální výběr povídek:

Dokončené:

Kapitola 2. 2/2

1. října 2012 v 17:50 | Arbis |  Stračí hnízdo
At last!
Jsem to ale prase líný. Každopádně seznamte se, přichází dvě neúžasnější postavy z celýho příběhu. (ačkoliv jedna žije jenom ve flashbacku. jaká škoda. mimochodem, nevíte někdo jak kompletně zablokovat fejbůšek? ty retardovaný písničky co si tu sestřenka pouští se k něčemu tak roztomilýmu zrovna moc nehodí)



,,Tak povídej, povídej ty jedna kanálová kryso, řekni starý lovkyni, jak víš o vejci divokýho draka?" zavrčela Miira a naznačila, že vytáhnout dýku a podříznout Lumonovi krk je pro ni otázkou nekolika nepodstatných vteřin. Po velmi spěšném útěku z města se pustila do hloubějšího zkoumání pečetě udržující mládě v klidu. Runy patřily pod rozšířenou školu iluzí, což ji přivádělo přímo ke Kruhu. Vejce muselo být vyjmuto z matky ještě zaživa, jinak by byla skořápka aspoň zčásti narušená. Raději ani nechtěla vědět, co se stalo s matkou. Nebo jak se vůbec dostali k osamocené dračici.

,,Azdu," zasípal a naznačil jí aby ho pustila. ,,Je to ještě dítě, tuhle se chvástal před Vyvolávači o svém nejnovějším úlovku. Údajně tu dračici zabil úplně sám. Nevěřil bych mu ani slovo."

Miira zastrčila dýku do pouzdra a vytáhla vejce z brašny. ,,A v Ceyru ho měli zapečetit takovým způsobem, aby arcimág toho nebožáka přivedl zpět k životu, že? Protože je jen malá šance, že to mládě přežilo tak dlouho."

,,Varg je nejsilnější runový mág, jakého máme. To mládě bezpochyby žije." vykřikl Lumon a pokusil se jí vejce vytrhnout z rukou. Sice byl o hodně vyšší, ale Miira byla mnohem hbitější. Bez jakékoliv námahy mágovi vyklouzla a zkroutila drápy v podivném gestu.

Vejce se slabě zachvělo. Pak přišlo první křupnutí.

Lumon sáhl za opasek, kde měl úzký železný bodec typický pro mágy vyvolávače. ,,Odkdy umíš lámat runy?" hlesl zaraženě. Miira nenáviděla kouzla, nikdy s nimi nechtěla mít nic společného. Přesto jim rozuměla mnohem lépe než on sám.

Skif naklonila hlavu a přimhouřila oči. Bílý flek kolem jejího levého oka ve tmě Lumonovy pracovny nepřirozeně zářil, zatímco její temně rudá srst splývala se stíny. ,,Já myslela, že ty jsi tehdy patřil mezi Stopaře. Copak si nepamatuješ, že Stínoocí byli poslední?" Oslepující rychlostí vyškubla vyvolávači bodec z ruky a vrazila mu ho do krku.

Před vstupními dveřmi Lumonova domu narazila na jednu z jeho vran. Černý pták jí tiše pozoroval pichlavýma černýma očkama a vypadal poměrně spokojeně. Lovkyně se ušklíbla. ,,Co myslíš, stihneš doletět k arcimágovi dříve než vyprchá tvoje vyvolání?" zašeptala zatímco napínala tětivu. Vrána před dopadem na zem ještě stihla vydat krátký zmatený skřek.

Lumon Mlhochodec, bývalý vyvolávač Kruhu. Třetí člen Zlatých plášťů, který zemřel bez jediné stopy po vrahovi. Zbývají ještě čtyři. Karm Dračí dech, kdysi podvyživený dobrodruh, nyní velitel stráží Ayenu, největšího Tallského přístavu. Mallion, půvabná iluzionistka, arcimágova nejbližší rádkyně, v poslední době soužena neznámou nemocí. Skřeti naštěstí uměli držet slovo. Ferti Jednook by mohl být trochu problém, zalezlý v nejvyšší věži Akademie. Ale pořád dosažitelnější než poslední člen nejoslavovanějších ze Zlatých plášťů. Gavin Azdu, nejmladší arcimág za několik století. Dostat se přes jeho zdobený meč a hůl z nejjmnějšího dřeva pro ni nepředstavovalo sebemenší problém. Ale draci v držení Kruhu, až ochočení, a gryfové, podivná, děsivě narušená stvoření, která si lidé přivedli ze své rodné země, pro ni představovali nepřekonatelnou zeď mezi ní a chutí arcimágovy krve.

,,Tak jsi měl pravdu, Drápku," zamumlala Miira zatímco připravovala malé ohniště ve středu skryté mýtinky blízko toho, čemu Lumon kdysi říkal domov. ,,Ta moje touha po pomstě přináší jenom čím dál větší potíže. Drak! Věřil bys tomu? Co mám teď podle tebe asi dělat? Jestli mě mágové najdou, a já vím, že najdou, rozdrtí mě bez mrknuí oka a to dráče zotročí. Ale ty bys ho stejně nezabil, viď? Nejsi krvežíznivý... Jako já. Určitě bys byl hrozně zklamaný, kdybys viděl, co se se mnou stalo. I když... Každý z nás se mění, nemám pravdu? Jak moc jsi se asi změnil ty." chabě se pousmála a odstranila poslední zbytky run z vaječné skořápky. ,,Jestlipak bys mě ještě poznal. Možná už tě to pohltilo. Vypadal jsi tak zmučeně. Tehdy, když mi tě odvedli." zavrtěla hlavou aby potlačila slzy a dvěma drápky lehce zaťukala na vejce. ,,Tak maličký, teď se předveď. Máš dost sil aby ses probudil, nebo zmizíš v temnotě jako můj bratříček?"

Byla mu zima. Celým tělem mu otřásal nesnesitelný mráz, rval ho na kusy. A přesto se snažil prolomit tu cizí moc, která mu nechtěla dovolit zjistit co je tam, za tmou. Ve chvíli, kdy vyprchaly i poslední zbytky magie run, už mu nic nebránilo aby svými pocity zahltil všechno kolem. Nezkrocení draci byli mocní, po nahromadění dostatku síly dokázali ovládat naprosto cokoliv v jejich přítomnosti. A tohohle drželi při zemi až příliš dlouho. Zvětšující se praskliny v dračím vejci přímo krvácely nahromaděnou silou. Po správném výcviku by z něj mohla být zbraň tak jedičná, že by rozsápal celé Podsvětí. A o to se přece celou dobu snažili. Napravit, co svým příchodem započali. Ale i s jediným takovým drakem by byli až příliš nebezpeční. Miira zatápala po dýce. Tohle nedovolí. Nikdo další, její prokletí už nesmí stihnout nikoho dalšího.

Konečně se mu podařilo vyvinout dostatek síly, aby prorazil pevnou blánu ochraňující jeho křehké šupinaté tělo a začal nosem bít do středu pukliny v jeho vězení. Hořel, venkovní svět byl tak bolestivý, že málem zatoužil uniknout zpět do chladivé temnoty. Ale zároveň toužil vědět, co je na konci bolesti. Něco tam určitě bylo. Muselo být.

S ohlušujícím vřískotem se ze zbytků vejce vyvalilo klubko černých šupin a neforemných křídel pokryté našedlou mazlavou tekutinou. Miira okamžitě dráče popadla za krk a vyzdvihla do vzduchu. ,,Takže samec." poznamenala a donutila mládě otevřít tlamu. V tmavých zarudlých dásních už se mu rýsovaly první ostré ostré zoubky. Dráčata nepila mléko jako jiní čtyřnožci, pár hodin po narození už byla schopná pozřít maso, ovšem stále muselo být natrávené jejich matkou. Podle tmavých šupin a rozložitých křídel odhadovala, že jeho rodiče patřili mezi draky od Zubatých skal, nejrychlejší letce, jaké kdy viděla. Kontrast matných černých šupin a pásu kostěných bílých ostnů táhnoucích se od hlavy mladého draka až ke kořenu jeho dlouhého ocasu její teorii jenom potvrzoval. Jeho tělo bylo perfektně přizpůsobené životu v Zubatých skalách.

Ano, milovala všechna Drápkova vyprávění o těchto majestátních bytostech. Ano, nikdy se nevzdala svého hloupého snu setkat se s aspoň jedním z nich. Ale tohle bylo novorozené dráče, bez rodičů, bez tlupy. I kdyby ho odnesla zpět, stejně by uhynulo hlavy. Nebo by ho znovu našli draci. Pustila mládě a zamyšleně přejela ukazováčkem po čepeli dýky. Nemohlo to být zas až tak složité. Zabila už tolikrát. Její ruku padli mocní mágové i nepřemožitelní válečníci. Proč to tedy muselo být tak těžké?

,,Viosi! Nech ten strom na pokoji. Slyšíš! Nech toho." vykřikla a blýskla po bratranci zlatýma očima. Větší skifra přimhouřil oči a zdálo se, že pečlivě přehodnocuje situaci. ,,Ne!" odsekl nakonec a dál pokračoval v loupání tenké kůry z mladého stromku.

,,Viosi," zabručel hluboký hlas a nějaká velká síla vymrštila překvapeného skifru do vzduchu. Vios pobouřeně zasyčel a pokusil se útočníku vyškubnout. Jeho sestřenice nejistě ucouvla.

,,Jaké by ti bylo, kdybych z tebe právě teď jen tak z nudy stáhl kůži?" pokračoval skif s neuvěřitelně temnýma očima, avšak sněhobílou srstí. Vios výrazně zbledl, ale nevzdával se. ,,To- To bys přece neudělal, že ne?" podařilo se mu vykoktat.

Lovcův pohled se na kratičkou chvilku rozostřil pod návalem vzpomínek. ,,Nebylo by to poprvé."

Vios zaječel a vší silou se hrozivému Sněhohřbetovi vytrhl, zapomínajíc na mladší skifru, která se zvědavě krčila za kmenem rozložitého dubu.

,,Ty musíš být Miira."

Miira bezmocně zastrčila dýku za opasek a místo toho nabídla dráčeti polovinu sušeného úhoře. Dráček okamžitě zuřivě začichal a příjemně vonící sousto hladově vyšklubl skif z ruky. Sežral úhoře včetně kostí a hned se ohlížel po přídavku. Miira se proti své vůli musela usmát. Byla sama už tak dlouho, že skoro zapomněla, jak příjemnou se cesta stává, když má člověk společnost. Opatrně přerovnala obsah své brašny a vytvořila tak dráčeti měkké hnízdo. Mládě jako na povel zazívalo, uždiblo si kousek z plátěné tuniky a zahrabalo se do rezervního pláště své nové matky.

A vážně, vážně, vážně by mě zajímalo, co si o tom všem myslíte.

(za odměnu zveřejním vzhled všech (ehmehmehmživejchehmehmehm) postav z konce Hnízda. Žádný spoilery, jenom pro představu, protože mi absolutně nejdou popisy. A kdo chce vidět Rytain okouzlující úsměv?)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ania Ania | E-mail | Web | 1. října 2012 v 18:51 | Reagovat

O_O Arbí! To je naprosto fantastickýúžasnýdechberoucí. Jako fakticky! A na obrázky se těším! :-)

2 Eliss Eliss | E-mail | Web | 5. října 2012 v 15:44 | Reagovat

Víš, když to takhle čtu, říkám si: "No do háje proč já vůbec něco zveřejňuju? Proti tomuhle vypadá moje tvorba jako omalovánka proti da Vincimu!!"
....a to myslím smrtelně vážně, protože tohle je naprosto dokonalý. Vážně bys to měla vydat :-)

3 Arabian Arabian | Web | 5. října 2012 v 19:34 | Reagovat

[2]: A vážně to chci vydat. Ačkoliv se obávám, že mezi všemi těmi "dechberoucími fantasy bestsellery" plných všemocných hrdinek a tajemných týpků moje malá lovkyně a její ještě menší dráček (a ten zatím neznámej chaos v pozadí) nemají nejmenší šanci.

4 Ania Ania | E-mail | Web | 5. října 2012 v 21:35 | Reagovat

[3]: Alespoň se tam neprohání parta zamilovanejch upírů a vlkodlaků :D a pokud mají lidi vkus (a jestli, ne, tak ať si mě nepřejou), tak určitě prorazíš :D a já si osobně zajedu pro autogram :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.