Já chápu, že se sem většinou dostanete přes seznam a tak podobně,ale vážně by mě potěšilo kdybyste vy, co mi tak vesele spamujete u několik let starýho článku u Starstable Online projevili trochu snahy a podívali se jestli tu náhodou není další, informovanější článek. (přímo tady)
Díky všem, Arabin, autorka blogu

Momentální výběr povídek:

Dokončené:

Kapitola 5.

19. července 2013 v 20:10 | Arabian |  Stračí hnízdo
Když já tak líná. Ale slíbila jsem to, je to tady.
Curse eventuelně asi taky bude. Asi. Taky. Bude. Snad.
Každopádně dneska máme Hnízdo plný významnejch událostí. Přichází největší klaďasové celý povídky (protože Miira je samozřejmě zlej záporák) a Gandalf.
Teda kdyby Gandalf byl narušený jedinec se zálibou ve smrti.
A počkejte až se na scénu dostane jistá hnijící mrtvola (a pak ta druhá hnijící mrtvola, ta co žere strážný a batolata)



Konečně přišel čas opustit královskou cestu a vyrazit lesními stezkami proti proudu Vichru. Řeka sice doopravdy hučela tak silně jako vichříce, ale její zvuk byl tak nějak uklidňující. Brzy i tuhle stříbrnou stuhu ztratili z dohledu a drželi se už jen Miiřina instinktu.

Někdy jim nad hlavami prolétl gryf ve zbroji se znakem Kruhu a oni museli okamžitě zmizet mezi stromy. Oba naštěstí byli drobní a gryfové neměli zas až tak dobrý zrak, aby je mezi vším tím jehličím zahlédli.

Byla si jistá, že jejich stopu ještě nikdo neobjevil.

Ano, párkrát zaslechla štěkot, cinkot těžkého brnění a vzdálené hlasy mužů, ale ti hromotluci mohli jen ztěží objevit téměř neviditelné otisky kočičích tlap v mechu. V těhle lesích se navíc potulovala hrstka rysů.

Jediným problémem tedy zůstávala Strakova vzrůstající magie.

Zatím ji ani v nejmenším neuměl ovládat a zároveň byl velmi nápadným zdrojem. Kdyby některý z těch pátrajících gryfů měl v sedle zkušeného mága, neměli by nejmenší šanci. Mága by dozajista byla stále ještě schopna porazit, její rychlosti může jen málokteré kouzlo konkurovat, ale proti jezdci i gryfovi zároveň... Otrávených šípů už měla málo a stále si moc dobře pamatovala, že jen s dýkou proti okřídlené bestii neobstojí.

Navíc jí zkušenosti napovídali, že někdo jejich odhalení s radostí napomůže. Už jednou přece byli prozrazeni a jak to dopadlo...

Straka tiše zavrčel a vytrhl ji z pochmurných myšlenek. Pár desítek stop před nimi se poklidně nicnetušíc páslo několik srn.

Její ruka už pevně tiskla luk, ale vyčkávala. ,,Chceš to zkusit, maličký?"

Černoskalí draci svůj lov zakládali na smrtící rychlosti. Na svou oběť se pouštěli střemhlav z obrovské výšky a než se jejich příští oběd stihl rozkoukat, popadli ho a ve vzduchu mu rozervali hrdlo. Straka jako mladý drak ještě létat neuměl a všem se tedy musel spoléhat na svou "matku". To se mu zřejmě nelíbilo.

,,Tak běž." pobídla ho tiše s očima upřenýma na drobnou srnku nápadně napdající na zadní nohu.

Straka se přitiskl k zemi, jak to vídal u své skif, a začal se pomalu plížit k vysoké. Bohužel ještě neuměl rozeznat pohyb větru. Jedna ze srn zvedla hlavu a zavětřila. O chvilku už se skupinka proměnila v bouři dlouhých nohou a dusajících kopyt. Straka zavřeštěl hrůzou a rozběhl se zpátky k Miiře, co mu nohy stačily.

Miira počkala až jim srnky zmizí z dohledu, přehodila si luk přes rameno a nechala Straku, aby se jí schoulil v náručí. ,,Jednou budeš skvělý letec, noční můra každého horského jelena." zašeptala a ukázala na střed mýtiny, kde leželo nehybné zvíře s dvěma šípy v boku. ,,A do té doby se musíš ještě hodně naučit."

,,Dneska je jich hodně, Strako, nemyslíš?"

Straka si znechuceně odfrkl. Gryfové byli stále otravnější, téměř se zdálo, jako by něco tušili. Ale to nemohlo být možné, Miira vždy pečlivě zahladila veškeré stopy.

,,Myslím, že cítí tvojí magii. Sakra, mělo mě to napadanout." Slídivé magii se ubránit nedokázala. Doposud s ní ani neměla tolik zkušeností. Rinna byl docela zdatný mág, ale po Rinnově esenci by jen těžce někdo pátral. Ale Rinna byl něco úplně jiného. Ze Straky magie doslova tryskala obrovskými proudy a Kruh o něm moc dobře věděl.

,,Myslíš, že je stihnu zneškodnit než přistanou?" vzdychla s pohledem upřeným na klesající gryfy. Pár lahviček Jikkova zázračného elixíru ještě měla. A pokud s nimi není žádný Zlatý plášť, mohla by mít šanci.

Pokud tam nebude Plášť.

A i kdyby se jim ubránila ona, co Straka? Byl moc malý a létat neuměl, co by jim bránilo v tom prostě ho popadnout a zmizet?

Zase Jikk. Do zatracení s tou ušatou skřetí krysou, jako by mu už tak tolik nedlužila. ,,Tady," sykla a od opasku odepla krychlovitou lahvičku plnou husté průzračné tekutiny. ,,Vypij to." poručila mláděti a roztřeseně napočítala osm kapek. ,,A teď se dobře schovej a moc sebou nemrskej, čím víc se hýbeš, tím rychleji to vyprchá."

Právě včas. Vzduch nad nimi rozčíslo patero párů silných křídel.

První gryf zařval bolestí, ztratil balanc a s zoufalým jekotem narazil do starého smrku. Brzy bylo jeho sivé peří pokryto směsí temné krve, smůly a jehličí. Miira ovšem nečekala a hruď druhého gryfa ozdobily sprška smrtících šípů.

O fous se jí podařilo skolit třetího i s jezdcem, tentokrát musela obětovat výbušnou střelu. Naštěstí ani tentokrát neminula. Jezdec navíc zůstal uvězněn pod obrovitým tělem svého zvířete.

Kolik jich ještě bylo? Šest? Proč tolik.
Zřejmě nechtěli nic podceňovat.

,,Ve jménu arcimága, přikazuji ti, odlož zbraně."
Ale no tak, proč zrovna tenhle idiot? Zrovna Kruh by měl vědět, že mimo titul tenhle mladík neznamená nic.

Arcimág očekával že ho poslechne, když mu odpověděla šípem v hrdle jeho společníka následovaným dalším protínajícím hlavu jeho gryfa, vykřikl překvapením. Jak tohle dokáže bez použití magie?

,,Chceme jenom to dráče."

Na krátkou chvíli Miiru zamrazilo. On! Ze všech možných Plášťů to musel být právě on.

Na krátkou chvíli zatoužila prolomit bariéry a zmocnit se svého práva.

Ale jen na krátkou chvíli.

Pět gryfů ji obklopilo v kruhu, ze kterého pro ni nebylo úniku. Čtyři jezdci opustili sedla a namířili na ni své zbraně, ať už to byly artefakty usměrňující tok magie nebo smrtící čepele.

Teď už nemělo smysl pouštět se do dalšího boje. Udeří jednoho, srazí ji další. Ale jedním si byla jistá.

,,Přesně tak. Chcete dráče, já vám k ničemu nejsem. Neskloním hlavu před vaší magií a nedovolím, abyste zlomili jeho vůli."

Arcimág pokynul svým mužům a ti okampžitě popadli Miiru, každý z jedné strany. On sám k ní jí přiložil čepel meče k hrdlu. ,,Dej nám to dráče."

Miira se ani nemusela obtěžovat otevřít tlamu, Strakova trpělivost právě dosáhla vrcholu. Všech pět mágů si okamžitě zděšeně přikrylo uši, ale ani to je neubránilo před pronikavým skřetotem zuřícího draka. Mocným stiskem ještě nerozvinutých tesáků strhl arcimága na kolena a ochranitelsky ovinul křídla kolem své skif. Zbytky lektvaru ještě pořád proudily pod temnými šupinami, takže velká část křídel ještě nebyla vidět, ale podařilo se mu dosáhnout přesně toho zastrašujícího efektu, v jaký doufal.

Nejstarší člen výpravy se opřel o krk svého gryfa. ,,Odvolej svoje štěňátko, Ferti, oba dva víme, že skif mluví pravdu. Jestli se dráče vylíhlo, nic s ním nenaděláš. Ani ty ne."

Ačkoliv byl mistrem ve skrývání svých emocí, Miira moc dobře věděla, že Ferti zuří. Arcimág sice byl oficiální hlavou Kruhu mágů, ale Ferti byl ten, který tahal za všechny nitky. Ať už byl ten druhý mág kdokoliv, rozhodně neměl co ztratit.,,Nepamatuji si, že bych vám kdy dával svolení, oslovovat mě přímo, mistře Puštíku." odsekl se silným důrazem na slovo mistr. Pátý mág tedy nebyl členem Kruhu. Ti nedali dopustit na titul požehnaný, to aby dodali větší důraz, že jejich hrdinské činy a nevídaný talent byly odměněny samotnými bohy. Ferti sám měl dokonce tu čest pyšnit se titulem požehnaný velmistr,

To Azdu byl jeho dokonalý opak. Okamžitě znejistěl a s tázavým pohledem se obrátil k Fertimu pro pomoc.

Ferti nesouhlasně stiskl rty, přesto chápal, že nemá na výběr. ,,Svažte to monstrum, Virante, půjde s námi. A veškeré komplikace budou vaším problémem, mistře Puštíku."

Ne. Ne, ne, ne!

Na druhou stranu, konečně byla o krok blíž ke bezesným nocím. Už by se nemusela mučit ozvěnami řvoucích plamenů a pachem vlastní krve.

Mohla by se vrátit domů.

Ano. Byla v nevýhodě, ze všech stran ji svírali mocní mágové Kruhu. Pořád byla ta samá lovkyně, ta co každý den cílevědomě sbírala modřiny a škrábance, ta co každý den pronásledovala Drápka po celém lese, jen aby jí neunikl jediný jeho pohyb.

,,Nezradím tě, bráško." hlesla a setřásla poslední zbytky umělého spánku.

Všude kolem to páchlo zmršenou magií. Lidskou magií. Na srsti ji pálily runy nesmyslného výkladu, ve vedlejší místnosti na sebe několik lidí hlasitě ječelo.

,,Musím uznat, že za ty potíže to stálo."

Miira zvedla zrak a na krátkou chvíli se střetla s unavenýma bledě modrýma očima.

Hluboko pod chladnými kameny na kterých ležela ucítila otisk něčeho prastarého. Tenhle pocit byl moc dobře známý celému jejímu kmeni. Půda Miat.

Museli ji sem přenést když spala.

,,Není nebezpečné, umístit mě mezi tolik mladých mágů?"

Puštík se ani nesnažil zakrýt údiv. ,,Ví, že z jakéhokoliv jiného místa jim utečete. Já sám věřím, že ani létající města pro vás nejsou žádnou překážkou, ale nechtělo se mi vyvolávat další hádky. A než se zeptáte, váš drak je v pořádku. Zatím si ještě nejsou jistí jak s ním nakládat a on byl navíc docela přesvědčivý."

Miira se opatrně posadila. Mluvil pravdu, dráče sedělo vedle ní a ostražitě sledovalo starce usazeného v křesle naproti jim.

,,Mé jméno je Arghus Puštík, mistr dějepisec ve výslužbě." pokračoval mág přátelským tónem.

Vypadal neškodně, hodný dědeček s pár zplihlými vlasy, hůstým stříbrným plnovousem a skobovitým nosem. Ale v něčem se významně lišil. Jeho plášť nenesl znak žádné ze škol, nenesl si ani žádnou ze zvláštních zbraní. Celkově připomínal spíš nějakého mnicha nebo poutníka. Pak letmo zahlédla shluk krátkých bílých linek a najednou už to nedokázala nevidět.

Nekromant.



Har, har, har
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ania Ania | E-mail | Web | 20. července 2013 v 13:54 | Reagovat

Tak na tohle se opravdu čekat vyplatí. Úžasné jako vždy, máš to fakt skvěle promyšlený. ;-) Těším se na další díl, a samozřejmě i na Curse!

2 Eliss Eliss | 20. července 2013 v 18:06 | Reagovat

Puštík je neuvěřitelně sympatická osoba xDD

A chci další kapitolu!!!!!
Nekromant? Nekromant....u mě platí nekromanti za děvky Prvotního (zla) xDDDD ale Puštíka zbožňuju!!! :-D

3 Arbis Arbis | Web | 20. července 2013 v 18:51 | Reagovat

[2]: Děvka zla... Miira a Puštík... (Puštík a Vrah...) Uuuh.

Jo, Puštík je úžasnej, někdo to nechudný klaďáctví Akademie přece balancovat musí.

4 Arbis Arbis | Web | 20. července 2013 v 18:51 | Reagovat

P. S. Curse bude, ale teď momentálně stavíme bratránkův plot, takže nevím kdy budu mít čas.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.